Tisk včera a dnes

Tisk včera a dnes

Tisk používaný v dnešní době je velmi odlišný od postupu používaného v dílně Gutenberga. Proces Gutenbergova tisku byl pomalý a zdlouhavý; sázeči skládali písmena do vět ručně, zkušený skladatel mohl sestavit i 2000 znaků nebo písmen za hodinu. Počítač může zajistit stejný počet znaků za dvě sekundy. Dnes, je vytištěno více slov každou vteřinu, než každý rok během patnáctého a šestnáctého století.

Až do 19. století se tiskl každý krok ručně, ale technologický pokrok jde stále dopředu, vynálezci tedy způsobili opravdový tiskařský převrat! Do návrhů tiskařských lisů začlenili parní stroje a později i elektrické motory a v roce 1970 byly do tiskového procesu zařazeny také počítače.

Na konci 18. století a počátku 19. století, vynálezci přepracovali tiskařský lis tak, že vyměnili dřevěné části za kovové. Angličan Earl Stanhope vytvořil knih tisk s litinovým rámem. V roce 1800 vynalezl Stanhope Press, první knih tisk kompletně z kovu.

Kolumbijan Press, vynalezený v roce 1816 Georgem Clymerem z Philadelphie, byl také celý z kovu. Mohl tisknout až 250 kopií za hodinu. Lis byl velmi zajímavý, protože používal řadu závaží a protizávaží. Orel namontován na horní části lisu sloužil nejen jako vlastenecký symbol, ale i jako protizávaží.

Jako u Gutenbergova tisku, byly tyto modernější lisy příklopové měly plochu, na kterou se položil papír, ten byl přitlačen na plošky písmen napuštěných inkoustem.

Mechanické lisy

V roce 1824 se Daniel Treadwell z Bostonu pokoušel o mechanizaci tisku. Přidáním ozubených kol k dřevěnému rámu přítlačné desky lisu. Stroj byl čtyřikrát rychlejší než tisk s ručním pohonem. Tento druh tisku byl používám v průběhu devatenáctého století a vyráběl vysoce kvalitní výtisky.

Friedrik Koenig vynalezl parní tisk a tím tiskařský proces dramaticky zrychlil. Koeningův tisk mohl vytisknout 400 stránek za hodinu. Později tento přístroj vylepšil Richard Hoe, k lisu připevnil malé válečky, ty urychlovaly celý průběh tisku a počet výtisků za hodinu stoupl na 1000 – 4000.

Richard Hoe vynalezl také rotační tisk. Papír při tisku procházel mezi dvěma válci; jeden válec posunoval papír a druhý válec obsahoval tiskové destičky. První rotační lis mohl tisknout až 8000 výtisků za hodinu.

V roce 1865 vynalezl William Bullock první stroj, který pracoval s nekonečně dlouhou rolí papíru. Papír byl potiskován z obou stran současně, výtisky se pak oddělovaly vroubkovanými noži. Lis mohl vytisknout až 12.000 stran za hodinu, a novější modely až 30.000. Role papíru byla na délku dlouhá i 8 km.

Až do konce 19. a počátku 20. století, byla ke každému stroji potřeba lidské síly, potom nastal zvrat, začalo se používat mechanické nastavení stroje a vznikly dva typy Linotyp a Monotyp.

U Linotypu psal operátor na klávesnici podobně jako na psacím stroji, který produkoval děrovaný pás papíru. Stroj potom dekodoval tento pás a nastavil se tak tisk celé řady najednou, pokud „programátor“ udělal chybu, musel celou řadu přepracovat.

Monotyp pracoval na podobném principu jako Linotyp. Každý stisk klávesy vytvářel děrovanou pásku. Operátor ji potom strhl a vložil ji do odlévacího stroje, který vytvářel formy na odlévání písmen. Monotype měl tu výhodu, že pokud operátor udělal chybu odstranil pouze jedno písmeno a nemusel přepracovávat celou řadu. Tiskl také mnohem jemněji a kvalitněji, proto byl často využíván pro tisk knížek, linotyp se nejvíce používal k tisku novin.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *